06 Lis Rozčilují vás hádky? Buďte zvěd, ne válečník
Proč se hádáme? Ve většině případů, abychom přesvědčili druhou stranu o naší pravdě. Když ale druhou stranu přeargumentujeme, o co jsme bohatší? Co se dozvíme nového? Nic.
Na hádku můžeme podle Julie Galef pohlížet dvěma různými způsoby. První z nich je z pozice válečníka. Druhý z pozice zvěda. Pro válečníka je typické, že chce zvítězit. Do konfliktu dává hodně emocí, prohru si bere velmi osobně a těžko ji přijímá. Proč? Protože cílem je vyhrát. Válka bývá plná křiku, řevu, křivd a pohrdání.
Vnímání hádky jako války je velmi běžným a poměrně nefunkčním přístupem. Metafora války už sama o sobě předjímá, jak k sobě budeme přistupovat. Jako k protivníkům. Válka brání kompromisům, domluvě, hledání společného řešení.
Oproti tomu druhý přístup – přístup zvěda – nabízí daleko přívětivější cestu. Zvěd bere hádku jako možnost obohatit se o nové informace. Vzájemná argumentace je pro něj hledání pravdy, poznávání světa takový jaký opravdu je. Když zvěd prohrává, tak ve své podstatě vítězí, protože tak rozvíjí své znalosti. Zvěd je zvídavý. Jeho cílem není vyhrát, ale porozumět.
Pokud bereme hádku jako válku, připravujeme se o možnost učit se. Získání nových informací si spojujeme s potupnou prohrou a vlastní ego nám brání vidět pravdu.
Ric Elias v roce 2009 přežil nouzové přistání letadla na řece Hudson. Po tomto zážitku prohlásil, že si uvědomil zásadní věc. Že už nechce být člověk, který má pravdu, ale člověkem, který je šťastný. Uvědomil si, že strávil velkou část života konflikty, které byly naprosto malicherné, plné ega a touhy po vítězství. V těch konfliktech však ztrácel spoustu času, energie a radosti. Svůj přístup po pádu letadla, přehodnotil a se svou ženou se již několik let nepohádal. Nečekejme tedy na padají letadla, ale raději zkusme být zvědem už nyní.
Autor: Věra Kapsová, Consultant & mediator GrowJOB institute