13 Lis Technika usnadňuje komunikaci
Jsem zvyklá, že celý den na mě lidé nebo rádio mluví. Někdy zbytečně, přiznávám, protože se zaobírám vlastními pracovními i soukromými starostmi a prostě nevnímám.
Nevnímal ani mladý pár na lavičce, který jsem potkala cestou z odpoledního nákupu. Byl by na omylu ten, kdo by se domníval, že se zaobírali sami sebou. Pravda, svět sice nevnímali, ale zaměstnával je právě jejich mobilní telefon. Nejdříve jsem si myslela, že čekají na svou malou ratolest na přilehlém pískovišti, než se vyřádí. Ale oči mi málem vypadly z důlků, jak jsem prohlížela prolézačky i okolí, ale bylo prázdné. Byli sice spolu, ale ne ve smyslu tichého souznění, ale každý z nich si hrál na mobilu svoji elektronickou hru. „Mám tři zásahy!“ najednou vítězoslavně vyhrkl mladý muž kolem třiceti. „Hm“, odpověděla unaveně asi o pět let mladší žena. Bylo to jediné, co pronesli během dvacetiminutového doslechu, kdy jsem je míjela a odpočívala nad těžkou taškou.
Je to zvláštní. Mobil byl vyvinut proto, aby usnadnil komunikaci mezi lidmi. Ano, zachrání život, ať už včasným zásahem první lékařské pomoci a díky tomu „chytrému“ vás najdou pomocí GPS navigace téměř i v hlubokém pralese.
Zároveň ale komunikaci mezi lidmi utlumuje. Dospělé děti svým starším rodičům často jen zavolají, protože mají spoustu pracovních povinností a starostí o svoje děti a domácnost. Na návštěvu a milé popovídání není moc času. Bludný kruh se stále opakuje a bohužel i rozšiřuje.
Současná společnost klade vysoké nároky na pracovní výkon a mezilidské vztahy jdou stranou. Přitom vzájemná lidská komunikace je důležitou součástí každého vztahu. Ano, mohli to být jen dobří známí, kolegové z práce, sourozenci. Když už si sednu s někým, koho znám, na lavičku v krásném, sluncem zalitém odpoledni, proč se neradovat ze sluníčka a dívat se jen do svítícího displeje? Má pak smysl se v jejich případě scházet, žít spolu, když jsou vlastně každý sám, ve svém světě? Právě na jejím nedostatku skomírá velká část lidských vztahů.
V některých vyspělých západních firmách si všimli, že nedokonalá vzájemná komunikace brání v rozvoji a prosperitě firmy. Místo soutěživých jedinců zavedly systém sdílení informací. Byly si vědomé, že soupeřící jednotlivci ve vedení mezi sebou ve firmě přináší pletichaření, intriky a pomluvy. Naopak spolupracující manažerský tým sdílející info a správnou vizi a misi firmy, je mnohem lepší volba. Tato forma řízení lidských zdrojů dosahuje lepších výsledků ve spokojenosti a produktivitě pracovní síly, tudíž se to pozitivně odrazí ve finálním produktu organizace, a ta je lépe proto konkurenceschopná.
Přála bych sobě i vám všem, abyste vnímali přítomnost lidí kolem vás a neuzavírali se pouze do svých světů. Komunikace s druhými lidmi prostě stojí za to!
Autor: Lenka Sedmíková, lektorka biblioterapie – léčby četbou