Vliv dobrovolnictví, laskavosti a dobrosrdečnosti na naše zdraví

19 Bře Vliv dobrovolnictví, laskavosti a dobrosrdečnosti na naše zdraví

POMÁHÁNÍ DRUHÝM, LASKAVOST A VĚNOVÁNÍ SE DOBROVOLNICTVÍ NEPOMÁHAJÍ POUZE SVĚTU, ALE TAKÉ NAŠÍ NÁLADĚ, ZDRAVÍ A DOKONCE ZVYŠUJÍ DÉLKU NAŠEHO ŽIVOTA.

02-hands-shaky-handsZ aktuálních výzkumů vyplývá, že pomáhání druhým chrání naše zdraví dvakrát více, než nás aspirin chrání proti srdečním onemocněním. A to hlavně ve vyšším věku. Lidé, kterým je více jak 55 let a dobrovolničí pro 2 a více organizací, mají o 44% nižší pravděpodobnost úmrtí. Pomáhání druhým podpoří naše zdraví a spokojenost více, než cvičení 4x týdně, nebo chození do kostela.

JAK JE TO MOŽNÉ? VYSVĚTLENÍ?

KVALITA NAŠICH VZTAHŮ, ALE I NIŽŠÍ HLADINA STRESOVÉHO HORMONU KORTIZOLU

Tento vliv má dvojí vysvětlení. Pro naši spokojenost a zdraví jsou velmi důležité vztahy s lidmi a jejich kvalita. Dobrovolnictví nám pomáhá socializovat se a vztahy utužovat. Dále má na naše zdraví vliv výše hladiny stresového hormonu kortizolu. Právě lidé, kteří jsou velkorysí a pravidelně pomáhají druhým, mají jeho hladinu nízkou.
400

Lidé sobečtí a nesynergičtí naopak vysokou. Ne nadarmo se hormonu kortizol přezdívá „náš tichý zabiják“. Lidé, kteří udělají dobrý skutek, často bezprostředně po jeho vykonání tvrdí, že se cítí silnější a mají více energie. Zároveň zažívají menší výkyvy v náladě a netíhnout tolik k depresím.

UČME DĚTI VLÍDNOSTI A LASKAVOSTI – BUDOU MÍT LEPŠÍ ŽIVOT.

U teenagerů tyto výhody spojené s laskavostí platí také. Ti, kteří jsou dobrosrdeční a rádi pomáhají druhým, jsou významně šťastnější než jejich vrstevníci. Také více aktivní, angažovaní, nadšení, mají nižší riziko dospívající deprese a spáchání sebevraždy. Méně propadají ve škole, mají nižší riziko otěhotnění a zneužívání návykových látek. Jsou také sociálně zdatnější a mají vyšší sebevědomí.

DĚLAT DOBRO JE PROSTĚ SKVĚLÉ!

Autor: Ing. Veronika Dohnalová, konzultant GrowJOB Institute